LA BOHÈME (La Bohème)

Dvě největší hvězdy operního nebe Rolando Villazón a Anna Netrebko v hlavních rolích jedinečného filmového zpracování LA BOHÈME!

Láska básníka Rudolfa (Rolando Villazón) k nežné Mimi (Anna Netrebko) mohla vydržet věčně, nebýt nepřejícného osudu. Jejich dojemný příběh osvěžuje paralelní linie o přátelství čtyř mladých umělců, kteří ač jsou chudí, život na Montmartru vedou bohatý.

Zmíněné dějové peripetie byly ideálním námětem pro operu La Bohème, která se na prknech turínského divadla Regio objevila poprvé 1. února 1896 a dodnes slaví úspěchy po celém světě. Libreto pro legendárního Giacoma Pucciniho tehdy napsala proslulá autorská dvojice operního verismu, Luigi Illica a Giuseppe Giacosa. Spolu tato trojice udělala také Toscu nebo Madam Butterfly.

La Bohème je dodnes jedno z nejlepších hudebně-dramatických děl, které dovedou skvělým způsobem zachytit nejenom lidský příběh a emoce, ale také ducha Paříže té doby.

Rakousko/Německo, opera (Giacomo Puccini), 2008

Režie: Robert Dornhelm

Hrají: Rolando Villazón, Anna Netrebko

Premiéra v ČR: 14.5.2009

HCE

https://www.imdb.com/title/tt1157547/

https://www.laboheme-derfilm.de/

www.hce.cz

Zdroj a foto: Distributor

Podrobněji o filmu

"Má základní motivace při zfilmování opery La Bohème je vzdát hold zpěvákům Anně Netrebko a Rolandovi Villazónovi."  Robert Dornhelm (režisér)

Anna Netrebko a Rolando Villazón jsou vysněné spojení toho nejlepšího z operního světa už od roku 2005, kdy se objevili bok po boku ve Verdiho La Triviatě  a vidělo je přes 1,5 milionů diváků z Německa a Rakouska. Společný koncert z fotbalového mistrovství se v roce 2006 přenášel do téměř třiceti států.

V současné době se dělí o pódium v oceňovaném kusu Manon, jenž se hraje v Německé státní opeře.

Po dobití světových operních pódií se dvojice pouští i na velké plátno. A to rovnou s jednou z největších operních klasik.

Natáčení La Bohème začalo ve Vídni v únoru 2008 pod režijním vedením Roberta Dornhelma, který je držitelem nominace na Oscara za dokument The Children of Theatre Street (1977).

V posledních letech natočil také čtyřdílnou adaptaci eposu Vojna a mír Lva Nikolajeviče Tolstého. S vynikajícími diváckými ohlasy se setkal ve všech zemích, kde jej vysílali – Rakousku, Francii a Itálii.

La Bohème vznikl za pět milionů eur pod křídly Unitelu, jedné z největších světových společností zaměřených na klasické hudební filmy.

Bavorský rozhlasový symfonický orchester, jenž ve filmu zazní, dirigoval Bertrand de Billy, který vede také několik známých bavorských sborů.

Původní La Bohème Giacoma Pucciniho (1858-1924) patří k mistrovským dílům italské opery. Kus se čtyřmi dějstvími je založený na novele La vie de Bohème francouzského autora Henriho Murgera. Po prvé se příběh čtyř přátel objevil v turínském Teatro Regio 1. února 1896.

Produkční poznámky

Svět La Bohème, tedy Paříž 19. století, byl vytvořen ve Vídeňském filmovém městečku, známém také jako Rosenhügel Studios. Ulice dlážděné kočičími hlavami, zakouřený umělecký bar Café Momus nebo Rodolfův ateliér, to všechno vytvořili nadaní členové štábu. Více jak 100 komparzistů se pak postaralo o to, aby zalidnili zimní ulice a polykači ohně s cirkusovými artisty dokonale evokovali atmosféru vánočního trhu na barvami přeplněném náměstí.

Společně s několika speciálními efekty se režisér Dornhelm pokusil upoutat nejenom operní fanoušky, ale jeho filmové vyprávění s důrazem na původní operu je vyváženým kinematografickým zážitkem pro každého.

I když se hudba nahrála již dříve, v dubnu 2007, režisér dal přednost zpěvu také před kamerou.  Nechtěl, aby herci jenom otvírali ústa na playback. Proto se nezačínalo nikdy točit před desátou hodinou ráno, aby si herci šetřili hlasy.

V roli Alcindora se objeví Ioan Holender, který v civilu šéfuje Vídeňské opeře.

Obsah

Paříž 19. století. Strohý byt obývají čtyři přátelé: básník Rodolfo (Rolando Villazón), malíř Marcello (George von Bergen), hudebník Schaunard (Adrian Eröd) a filozof Colline (Vitaly Kovalyov). Jako typičtí bohémové nemají peníze, ale vášeň pro život jim rozhodně neschází.

Na Štědrý den se rozhodou uspořádat oslavu v klubu Café Momus a rozjařeni odcházejí z bytu. Jenom Rodolfo zůstává a čte si. Tehdy zaklepe na dveře krásná a vážně chorá sousedka Mimi, aby si půjčila oheň na zapálení svíce. Ti dva si padnou do oka na první pohled.

Rodolfo pak bere Mimi do Café Momus za svými přáteli a slavný příběh začíná.

Robert Dornhelm (režisér)

Narodil se v roku 1947 v rumunském městě Temešvár, spolu s rodinou emigroval v roce 1961 do Rakouska. Dnes žije v Los Angeles.

V letech 1965 a 1967 studoval na Filmové akademii ve Vídni a pak pracoval jako režisér dokumentárních filmů pro ORF. Jeho film The Children of Theatre Street z roku 1977 pojednává o škole baletu v Petrohradu a Dornhelmovi vynesl nominaci na Oscara. Úspěch projektu byl pro něj impulzem k přestěhování do Los Angeles.

Zde pak natočil třeba dokument Digital Dreams o zakládajícím členu skupiny The Rolling Stones Billu Wymanovi, nebo filmy s všeříkajícími názvy Deník Anne Frankové (2001) a Rudy: Příběh Rudyho Giulianiho, starosty New Yorku (2003). Mezi jeho prozatím poslední práce patří dokument Karajan – Or Beauty As I See It (2008), který byl věnován stému výročí narození slavného rakouského dirigenta Herberta von Karajana.

Anna Netrebko

Narodila se v ruském Krasnodarsku v roce 1971. Studovala zpěv na konzervatoři v Petrohradu, kde na tamějším Mariinském divadle také odehrála mnohé ze svých slavných rolí. 

Vystupovala v milánské La Scale nebo newyorské Metropolitní opeře, kde se objevuje v pravidelných intervalech a před americkým publikem slavila úspěchy v dílech La Bohème, Romeo a Julie nebo Don Pasquale.

V létě 2002 okouzlila opěrní svět na festivalu v Salzburgu v novém nastudování Dona Giovanniho. V témž městě se později setkala na jednom pódiu s Rolandem Villazónem a po jejich nastudování La Traviaty se jim začalo přezdívat snový pár současné opery.

Anna Netrebko se kromě opery věnuje také koncertům a recitálům po celém světě. Spolupracuje s BBC a vystupuje též v newyorské Carnegie Hall.  Za své nahrávky získala dvě nominace na prestižní cenu Grammy a časopis Time ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa.

V roce 2005 jí tehdejší ruský prezident Vladimír Putin udělil státní vyznamenání.

Rolando Villazón

Narodil se v Mexico City v roce 1972 a v jedenácti letech začal studovat na Divadelní akademii Espacios.

V roce 1990 jej do světa opery uvedl jeho budoucí hlasový pedagog Arturo Nieto a Villazón tehdy začal navštěvovat Národní hudební konzervatoř. V následujícím období vyhrál dvě mexické národní ceny a koncem devadesátých let se zapojil do prestižního operního tréninkového programu Merola v San Franciscu, kde zpíval třeba postavu Alfréda ve Verdiho La Traviatě.

V roce 1999 vyhrál druhou cenu v operní soutěži Plácida Dominga, což mu otevřelo dveře na evropská operní pódia. Oficiálně debutoval v kusu Manon v Ženevě a pak uplatnil své zkušenosti s postavou Alfréda v lyonské opeře.

Mezinárodního úspěchu dosáhl v novém nastudování La Traviaty v Salzburgu v roce 2005. Poté zpíval třeba v La Bohème (New York) a Manon (Los Angeles, Berlín, Barcelona).

Villazón patří k nejuznávanějším tenorům současnosti. Kromě opery se věnuje také sólovým koncertům. Za svoje nahrávky získal dvě nominace na cenu Grammy a francouzská vláda mu udělila významný řád Chevalier des Arts et des Lettres.