PRINCEZNA A ŽABÁK (The Princess and The Frog)

Walt Disney Animation Studios uvádějí muzikál Princezna a žabák, animovanou komedii zasazenou do velkého města New Orleansu. Od tvůrců filmu „Malá mořská víla“ a „Aladdin“ přichází klasická pohádka s moderní zápletkou. Zachycuje krásnou dívku jménem Tiana (ANIKA NONI ROSE), žabího prince, který zoufale touží stát se opět člověkem a osudný polibek, který oba dovede do veselého dobrodružství tajuplnými bažinami Louisiany.

Všichni známe pohádku, ve které spanilá princezna políbí nevzhledného žabáka, ten se promění v krásného prince, s princeznou se ožení a pak spolu žijí šťastně až do smrti. Ve filmu Princezna a žabák k polibku mezi princeznou a žabákem dojde také, ale výsledek je dosti odlišný, a to je pouze první z celé řády překvapení, kterými tato třaskavá směs rozverného humoru, napětí, hudby a citu oplývá. Láska si ale nakonec vždycky cestu najde – ať už mezi princem a princeznou... nebo mezi žabákem a žábou... či mezi svatojáknem a jeho milou. Film Princezna a žabák je návratem studia Disney ke klasické, ručně kreslené animaci. Objevuje se v něm nejnovější z dlouhého zástupu princezen, které studio Disney stvořilo, a jde o jeho první pohádku, která se odehrává v Americe, v tajuplných mokřadech Louisiany.

USA, animovaný/rodinný

Režie: Ron Clements, John Musker

V českém znění: Tiana: Zuzana Kajnarová / zpívá Dasha (Dagmar Sobková), Princ Naveen: Radek Zima, Dr. Facilier: Jan Apolenář, Raymond „Ray“: Jiří Korn, Louis: Mojmír Maděrič, Charlotta: Ivana Korolová, Bábi Odie: Ludmila Molínová, Malá Tiana: Kateřina Bobovyčová, Malá Charlotte: Alena Kokrdová, ´Vodní píseň zpívá: Vojtěch Dyk

Premiéra v ČR: 26.12.2009

www.falcon.cz                         

https://disney.go.com/disneypictures/princessandthefrog/

Zdroj a foto: Distributor

Podrobné informace o filmu

"Pokud existuje něco, v čem se můžeme poučit od samotného Walta a posunout díky tomu Walt Disney Animation Studios do budoucnosti, pak je to důraz na bohatou minulost studia: klasickou strukturu příběhů, úspěšné postavy, spoustu hudby - to vše jsou základní kameny našeho nejnovějšího ručně kresleného projektu," říká vedoucí výroby filmu a hlavní tvůrčí vedoucí Walt Disney Animation Studios John Lasseter.

Princezna a žabák je šestým společným dílem zkušeného týmu Rona Clementse a Johna Muskera, jejichž kariéra je korunována velkými úspěchy od jejich první společné spolupráce v roce 1986 na filmu The Great Mouse Detective, přes Malou mořskou vílu, Aladina a Herkula až po Planetu pokladů. Jako obvykle je na tomto projektu přitahoval zajímavý příběh a komediální potenciál.

"John Lasseter byl z toho nápadu nadšený," vzpomíná Musker. "Možnost zasadit nějaký příběh do New Orleans s jeho bohatými kulturními, historickými, vizuálními a mystickými možnostmi nás fascinovala. Rozhodli jsme se, že období rozvoje jazzu nám poskytuje tu správnou míru nostalgie a hudební inspirace a opravdu jsme toužili po možnosti pohrát si s klasickými pohádkovými archetypy."

Důležitou složkou kouzla celého projektu byl návrat k ručně kreslené animaci, která byla jednu dobu takřka považována za mrtvou. "Neustále jsme si uvědomovali, že máme možnost navázat na tradici Disneyho animovaných pohádek, a současně se vydat po nových a zajímavých cestách, místo abychom slepě imitovali nebo reprodukovali to, co už bylo v minulosti natočeno," míní Clements.

Princezna a žabák je 49. celovečerním filmem společnosti Disney, který pokračuje v takřka pětasedmdesátileté tradici, započaté uvedením Sněhurky a sedmi trpaslíků a dotvářené snímky jako je Popelka, Peter Pan, 101 dalmatinů, Kráska a zvíře (jediný animovaný film, který kdy byl nominován v kategorii Nejlepší film na Oscara) či Lví král.

Hlavní hrdinka filmu, Tiana, rozhodně není klasickou pohádkovou princeznou. Nesní o dalekých královstvích či vzdušných zámcích, ale o osobním úspěchu a prosperující restauraci. Je to atraktivní, nezávislá černošská dívka, která tvrdě pracuje a má pevnou vůli, ale přesto je vůči svým přátelům loajální a milá. Váží si svých rodičů a věří, že i když je život často boj, každý může dosáhnout toho, po čem touží.

Na své pouti za úspěchem ale není schopna dostatečně ocenit, co se kolem ní děje, a není schopna se na chvíli zastavit a užívat si života. Nemá čas na lásku a rozhodně nehodlá ztrácet čas zamilovanými pohledy na muže - natož líbat nějaké žabáky.

Prince Naveen přijel do New Orleans ze vzdáleného království Maldonie. Ačkoliv je rozmazlený a nezodpovědný, je svým způsobem velice okouzlující a má zálibu v jazzu.

"Disney má v případě princů dlouhou tradici, ale ti nikdy nejsou schopni obstát sami za sebe," soudí Randy Haycock, Naveenův hlavní animátor. "Plní svůj úkol. Jsou někým, do koho se princezny zamilují. Nikdy jsme neměli ve filmu prince, který hlavní hrdinku nějak významně ovlivnil, vždycky to byla láska na první pohled. Teď tu pro změnu máme dívku, která se seznámí s mladíkem a pokračují v komediálním stylu, kdy se jeden druhému příliš nezamlouvají."

V každé správné pohádce se samozřejmě objevuje také padouch, a tím je ve filmu Princezna a žabák dr. Facilier. Je to zákeřný a hrozivý muž, který princovi Naveenovi a Tianě připraví nejednu horkou chvilku. Je zdatným kouzelníkem a využívá svého spojení s "těmi na druhé straně", aby docílil s pomocí tajemných, hrozivých a nebezpečných kouzel svého.

"Je muzikální, je hrozivý, je vysoký, je statný. Dokáže být úlisný. Je pohledný. Je elegantní. A myslím, že něco takového se v případě zloducha alespoň v soudobé animaci příliš často nevidí," míní Bruce Smith, jeho hlavní animátor. "Pro animátora je vždycky skvělé, když dostane šanci animovat zloducha, protože je to postava, která drží film pohromadě a vytváří napětí. V tomto případě jsem dostal k dispozici zloducha opravdu výjimečného a skvělého."

Bábi Odie je 197letá královna mokřadu, která je protikladem dr. Faciliera a vede Tianu a Naveena na jejich pouti za prolomením Facilierovy kletby. Ve filmu pobývá v nejhlubší a nejtmavější části mokřadu v převrácené rybářské lodi, posazené na obrovském stromě.

"Vzpomínám si, že mě Bábi Odie zaujala," svěřuje se animátor Andreas Deja. "Tahle slepá, drobná, seschlá stařenka, obtočená svým věrným hadem působí neuvěřitelně výstředně a netradičně."

New Orleans, kde se příběh odehrává, je zvláštní město, rozkládající se v zákrutě řeky Mississippi. Je plné dějin a tajemství, hudby a magie. Bylo založeno Francouzi, převzato Španěly a v současné době v něm žije pestrá směsice obyvatel různých národností a kultur.

"Jednou z unikátních věcí na Princezně a žabákovi je to, že nejde o pouhou další pohádku studia Disney, jde o jeho první americkou pohádku. Odehrává se ve skutečné době ve skutečném městě. To byla velká zábava, mohli jsme se tam vydat a zjišťovat podrobnosti, a celou řadu míst ve filmu je možné skutečně navštívit," prozrazuje režisér John Musker.

"New Orleans je neuvěřitelně odlišné místo," soudí umělecký vedoucí Ian Gooding. "Myslím, že San Francisco je velice specifické a takový New York má pochopitelně zase své zvláštní kouzlo. Ale pokud byste někomu zavázali oči, posadili ho do letadla do New Orleans a nikdy předtím by tam nebyl, pak byste mu mohli říct, že jsou v cizí zemi - a patrně by vám uvěřil."

V rámci New Orleans si tvůrci filmu definovali tři rozdílná prostředí, v nichž se film odehrává. Domovem "královské rodiny" v této americké pohádce byla čtvrť, která je v New Orleans symbolem luxusu, tradice a jistoty - Zahradní čtvrť. Ta původně vyrostla v rozmezí let 1832 až 1900 a její okázalé domy připomínají doby cukrových baronů a králů bavlny, bohatých přistěhovalců, kteří si budovali domy, odpovídající jejich společenskému postavení.

Umělecký vedoucí Ian Gooding při převádění této čtvrti do animované podoby přidal prvky karikatury, aby prostředí zbavil jeho strnulosti. Záměrně zdůraznil ornamenty a ozdoby na domech, aniž by přitom narušil celkový dojem, který budovy vyvolávají. Vertikály nebyly vždy zcela rovné, ale často mírně šikmé, byť to díky celkové kompozici finálních záběrů není příliš markantní. Těmto úpravám byly podrobeny obzvláště starší budovy.

Na sever od Canal Street se rozkládá malebná Francouzská čtvrť, která je v současnosti jedním z nejvyhledávanějších míst amerického jihu.

Celá řada budov Francouzské čtvrti se může pochlubit ozdobnými terasami a složitými železnými ozdobami, kterými se často proplétají popínavé či klasické rostliny. Většina budov je z cihel, mají pestrobarevné fasády a na oknech i dveřích jsou žaluzie na ochranu před tropickými bouřemi. V noci zdejší prostředí osvětlují mihotavá světla plynových a petrolejových lamp, která vrhají malebné stíny.

Při návrzích tajemnějších částí města si výtvarníci vytvořili vizuální styl, který zdůrazňoval atmosféru míst i osob, které je obývají. Vysoké, úzké, vertikální prostory a průchody odhalují všelijaké artefakty, masky a objekty. Na mnoha místech je možné vidět svíčky, sošky, svitky a další náboženské předměty. Prostředí působí fantastičtějším a strašidelnějším dojmem a stylem a naznačuje přítomnost záludného dr. Faciliera.

Jihovýchod Spojených států, zejména oblasti delty Louisiany a Mississippi, je protkána rozlehlými bažinatými oblastmi, kterým se v místním dialektu říká bayou (mokřady). Ty větší z nich, jako například Bayou Lafourche, jsou pozůstatky starého koryta, kterým se kdysi Mississippi vlévala do Mexického zálivu. Stojaté vody plné aligátorů a rozsáhlé porosty dubů a kosodřevin, prosvícené v noci světly světlušek a poseté mechem a lišejníkem, jsou dokonalým prostředím, které vzbuzuje v návštěvníkovi pocity tajemna, magie a romantiky.

"Vyrostl jsem na Floridě," říká vizualizátor James Aaron Finch, "takže jsem tohle jižní prostředí poměrně dobře znal. Jsou tam k vidění věci, na které v Kalifornii nenarazíte. Vnesl jsem tedy do filmu něco z oné jižní atmosféry a z atmosféry, která je pro mokřady jedinečná."

Tvůrčí tým si samozřejmě dělal starosti s tím, jak tato různorodá prostředí spojit do jediného celku, ale asi ne v tom smyslu, v jakém by nezasvěcený člověk očekával. "Mokřad jako takový je snadný a není s ním problém," vysvětluje Kyle Odermatt. "Architektura, s tou už jsou jisté potíže. A skutečně náročným úkolem pak je zajistit, abychom mohli z jednoho prostředí do druhého plynule přecházet a nepůsobilo to násilně."

"New Orleans je skutečným symbolem Ameriky v tom smyslu, že je to pestrá směsice celé řady naprosto rozličných kultur, díky čemuž tu vzniká velice specifický styl," soudí vizualizátorka Susan Nicholsová. "Umožnilo nám to zkoušet věci, které jsme ještě nikdy nedělali, a to se mi opravdu hodně líbilo."

Při snaze o spojení zmíněných různorodých prostředí se tvůrci snažil inspirovat filmy, které společnost Disney vytvořila v minulosti. Jejich cílem nebylo imitovat, ale pochopit, jakým způsobem postupovali dřívější mistři animace.

Volba skladatele, jehož hudba by měla tento film doprovodit, byla naprosto jednoznačná - Randy Newman byl prvním, na koho tvůrci filmu od začátku mysleli. Tento dlouholetý spolupracovník společností Disney a Pixar má na svém kontě Oscara za práci na filmu Příšerky s.r.o. a obdržel také několik cen Grammy, mimo jiné i za filmy Příšerky s.r.o., Příběh hraček a Život brouka.

Jeho skladba Louisiana 1927 z roku 1974 slavila velký comeback v roce 2005 po hurikánu Katrina a režiséři filmu se už tehdy zamýšleli nad evidentním vlivem muzikálu v jeho tvorbě, mimo jiné i v soundtracích k filmům Ragtime nebo Přirozený talent.

"Pořád jsme si říkali, že Randy by se k našemu filmu velice hodil, že v jeho hudbě jsou zastoupené podobné styly, které jsme chtěli ve filmu zdůraznit, a že by to mohlo být velice zajímavé," vzpomíná John Musker.

Proto se s jistým pocitem nošení dříví do lesa rozhodli Musker a Clements navrhnout Johnovi Lasseterovi právě Randyho Newmana.

"John naprosto přesně chápal, jak by Randy mohl našemu filmu prospět," říká Clements, "ale současně nás varoval, že si všichni budou myslet, že nás přinutil, abychom Randyho oslovili."

Newman má k New Orleans vztah v rámci rodiny a jako malý chlapec tam strávil několikeré prázdniny, což se projevilo i na jeho celoživotní lásce k hudbě. "Tamní hudba je mi podle mého názoru nějakým způsobem blízká," míní Newman. "Netuším, jak přesně, ale je to zajímavé. Těžko se chce uvěřit, že něco, co jsem slyšel jako velice malý chlapec, se mi líbí i nyní. Ale kdo ví? Tamní hudba je mi zkrátka velice příjemná."

Newman pro film složil zcela původní soundtrack, který pojímá celou řadu stylů včetně jazzu, blues, gospelu a zydeca, a představuje na něm také sedm nových skladeb.

Jednou z těchto nových skladeb je také Tianina balada v podání Aniky Noni Rose. "Ve skladbě Almost There Tiana vyjadřuje svou touhu provozovat restauraci a dosáhnout svých cílů," popisuje Newman. "Anika má zkušenosti z Broadwaye a podobný způsob práce jí není příliš blízký, ale zvládla to a zvládla to ohromně."

Newman prohlašuje, že chápe sílu filmové hudby, zejména v případě animovaných filmů jako je Princezna a žabák. "Když skládáte hudbu k animovanému filmu, odráží se v ní chování jednotlivých postav," objasňuje. "Pokud upadnou, musí zaznít pa-pam-pam. A pokud se něco takového neozve, tak to působí nepřirozeně. Ale hudba tu může posloužit i jako zprostředkovatel emocí."

Jedním z citově výraznějších hrdinů filmu Princezna a žabák je svatojánek Ray. Newman se jeho city pokusil divákům osvětlit, takříkajíc, ve skladbě s názvem Evangeline / Andělína.

"Evangeline / Andělína je Rayova milostná píseň. Ray je zamilovaný do krásné, neznámé světlušky, kterou zatím nepotkal, což je zajímavý nápad," míní Newman. "Psala se mi snadno, protože jsem okamžitě věděl, že musí jít o cajunský waltz. Jeho city jsou naprosto jednoznačné. Je zamilovaný."

O TVŮRCÍCH

JOHN MUSKER (režie)

je významnou osobností světa animovaného filmu a jedním z neplodnějších zaměstnanců společnosti Disney. Jeho inteligence, působivý vizuální styl a nekonvenční přístup k vyprávění příběhů dal vzniknout jedněm z nejúspěšnějších filmů v historii, ať už šlo o Malou mořskou vílu, Aladina nebo komediálního Herkula.

Musker se začal kresbě věnovat už na základní škole a v osmi letech už věděl naprosto jistě, že se chce stát animátorem. Inspirován klasikami společnosti Disney jako Šípková Růženka a Pinocchio a příručkou Boba Thomase Umění animace pronikl do tajů animačních procesů. Byl fascinován comicsy, kreslenými seriály a dalšími zdroji, které dále podpořily jeho touhu kreslit.

Na Loyola Academy, jezuitské škole ve Wilmette v Illinois začal kreslit pro školní noviny. Jeho specifický styl karikatury, který zahrnoval pobuřující karikatury profesorů a školních celebrit , se rychle ujal. Toto zaujetí karikaturou a kreslenými seriály pokračovalo i v průběhu vysokoškolských let na Northwestern University, kde vystudoval angličtinu a kreslil pro The Daily Northwestern.

Po promoci v roce 1974 dal Musker dohromady portfolio své práce a vyrazil do Kalifornie za vysněnou prací animátora. Společnost Disney ho původně odmítla a on se přihlásil na California Institute of the Arts, aby zde své umění dále zdokonalil.

Po dokončení prvního ročníku, který zahrnoval letní praxi ve studiu Disney, mu byla nabídnuta práce animátora na plný úvazek. Tentokrát to byl sám Musker, kdo ji odmítl, protože se rozhodl dokončit i druhý ročník studia.

V roce 1977 začal Musker pracovat ve společnosti Disney, kde se ujal role pomocného animátora na snímku Maličký. Kromě toho byl animátorem filmu Liška a pes a pracoval též na příběhu filmu Černý kotel.

V roce 1983 spojil síly s Clementsem, aby společně napsali scénář k filmu The Great Mouse Detective a společně s Burnym Mattinsonem a Davem Michenerem se ujali i jeho režie. Na tuto úspěšnou spolupráci dvojice navázala filmem Malá mořská víla, veleúspěšným snímkem, který pomohl oživit Disneyho animované filmy a přilákal k žánru diváky. Od té doby Musker s Clementsem společně napsali a zrežírovali dva z nejzábavnějších a nejznámějších animovaných filmů vůbec, Aladina a Herkula. Jejich dalším projektem byl animovaný film Planeta pokladů, mezigalaktické dobrodružství, inspirované klasickým románem Ostrov pokladů spisovatele Roberta Louise Stevensona.

RON CLEMENTS (režie)

se vypracoval na pozici jednoho z nejtalentovanějších pracovníků v oblasti animace a jeho jemný humor, vizuální integrita a silný cit pro příběh mu pomohly přilákat do kin na animované celovečerní filmy větší množství diváků než kdy předtím. Společně se svým režijním partnerem Johnem Muskerem se Clements plně věnuje obohacování Disneyho odkazu a posouvání umění animace zajímavými novými směry.

Clements svůj zájem o animaci podle vlastních slov objevil v deseti letech poté, co poprvé spatřil film Pinocchio. Jako teenager začal vyrábět vlastní animované filmy na formát super-8, mezi něž patřil i patnáctiminutový snímek Shades of Sherlock Holmes. Ten vzbudil zaslouženou pozornost a získal mu částečný úvazek výtvarníka v televizní stanici, kde animoval reklamy pro lokální trhy. O několik let později mu Shades pomohly získat práci ve společnosti Disney a současně posloužily jako inspirace pro film The Great Mouse Detective, který napsal a režíroval společně s Muskerem.

Po vystudování střední školy se Clements přesunul do Kalifornie, aby zkusil štěstí v oboru animace. Protože společnost Disney neměla žádná volná místa, pracoval několik měsíců ve společnosti Hanna-Barbera a po večerech studoval kresbu v Art Center. Díky své vytrvalosti a svému odhodlání byl nakonec přijat do programu Disney's Talent Development, výukového kurzu pro mladé animátory. Zkušenosti samouka a ambice mu pomohly kompenzovat nedostatky v teoretických znalostech.

Po dokončení studia zmíněného programu pracoval jako učedník dva roky Disneyho legendy Franka Thomase. Velice rychle postupoval od pomocného animátora až po animátora-scenáristu. Mezi filmy, na kterých se podílel, patří Winnie the Pooh and Tigger, Too, Záchranáři, Pete's Dragon, Liška a pes a Černý kotel.

Clements debutoval coby scenárista a režisér společně s Muskerem filmem The Great Mouse Detective. Poté úspěšně prosadili výrobu filmu Malá mořská víla na motivy klasické pohádky Hanse Christiana Andersena. Film se stal jedním z největších úspěchů společnosti Disney. Od té doby Musker s Clementsem společně napsali a zrežírovali dva z nejzábavnějších a nejznámějších animovaných filmů vůbec, Aladina a Herkula. Jejich dalším projektem byl animovaný film Planeta pokladů, mezigalaktické dobrodružství, inspirované klasickým románem Ostrov pokladů spisovatele Roberta Louise Stevensona.

RANDY NEWMAN (hudba)

je hudební skladatel, oceněný Oscarem a cenami Grammy a Emmy, který má na svém kontě filmy jako Jakub a obří broskev, Život brouka, Příšerky s.r.o. a Auta.

Newman byl sedmnáctkrát nominován na Oscara, přičemž v případě filmů Ragtime, Příšerky s.r.o. a Příběh hraček byl nominován dokonce ve dvou kategoriích. Svého prvního Oscara získal v roce 2002 za skladbu If I Didn't Have You z filmu Příšerky s.r.o. Tato skladba mu také vynesla druhou z jeho celkem pěti cen Grammy. Newmanova skladba When She Loved Me, kterou složil pro film Příběh hraček 2, získala Grammy v kategorii Nejlepší píseň, složená pro film, televizi nebo další vizuální médium.

Mezi další filmy, k nimž Newman složil hudbu, patří například Přirozený talent, Avalon, Rodičovství, Seabiscuit, Čas probuzení, Městečko Pleasantville, Fotr je lotr a Jeho fotr, to je lotr! Vytvořil také řadu skladeb pro televizi a je mimo jiné autorem i úvodní písně k seriálu Můj přítel Monk s názvem It's a Jungle Out There.

Newman, který se narodil v roce 1943 do hudební rodiny, se začal hudbou profesionálně zabývat v sedmnácti letech, kdy začal skládat písně pro losangeleské hudební vydavatelství. Jeho strýci Alfred, Lionel a Emil byli všichni uznávanými skladateli filmové hudby a také dirigenty. Randyho otec Irving Newman - velice úspěšný lékař - složil píseň pro Binga Crosbyho.

V roce 1968 Newman debutoval svou nahrávkou bohatě orchestrálního alba Randy Newman. Zanedlouho jeho nevšední a zajímavé skladby hrála celá řada špičkových hudebníků, od Pata Booneho a Peggy Lee až po Raye Charlese a Wilsona Picketta.

Kritika byla v roce 1970 nadšená z jeho nového alba 12 Songs a veřejnost si začíná všímat jeho satirického stylu na albech Live z roku 1970, Sail Away z roku 1972 a na úspěšném a provokativním albu Good Old Boys z roku 1974. Na albu Little Criminals z roku 1977 se objevuje hit Short People.

V osmdesátých letech se Newman věnuje střídavě skládání filmové hudby a nahrávání sólových desek, mezi něž patří i Land of Dreams z roku 1988, další přelomová deska, která obsahuje jedny z jeho nejosobnějších a nejsilnějších skladeb.

V devadesátých letech vydává komediální zpracování Fausta, na kterém se podíleli mimo jiné Don Henley, Elton John, Bonnie Raitt, Linda Ronstadt a James Taylor, kompilaci Guilty: 30 Years of Randy Newman a pro společnost DreamWorks v roce 1999 nové album Bad Love.

Jeho nejnovějším studiovým albem je Harps and Angels, které produkovali Mitchell Froom a Lenny Waronker a vyšlo v srpnu 2008.