BRENPARTIJA

Komorní scéna Aréna, Ostrava

2. 11., v 18.30 hod.

Autor: Tomáš Vůjtek

Popij vudky, bo čas krutky.

Na motivy Věnceslava Juřiny Zpráva o státu Halda.

V regionální literatuře je téma brenpartie poměrně časté (pracuje s ním Vojtěch Martínek, Jozef Šinovský i Oldřich Šuleř) a postavy tuláka Švendy a brenaře Ferdy Prokopa suverénně přecházejí z jedné prózy do druhé a ze století do století. Záleží jen na době románového děje, zda se s Ferdou Prokopem setkáme v druhé polovině devatenáctého století či v prvorepublikové Ostravě, pokaždé ale bude mít zhruba stejný věk (ani mladý, ani starý, prostě chlap). Pozoruhodná je i žánrová pestrost těchto próz a rozličná je také jejich umělecká úroveň. Najdeme mezi nimi sentimentálně pojatou životopisnou črtu (Jenda Hlubiňák: Stryk Švenda), „románovou reportáž ze života na ostravských haldách“ (Jan O. Bor: Ocúny hald) i dobový fejeton (Josef Filgas: Zapomenutá Ostrava). Věnceslav Juřina však toto téma zpracoval nejobsáhleji. Rozsahem, nikoli uměleckou kvalitou, se mu snad vyrovná pouze Jan O. Bor, který již v roce 1932 vydal román Ocúny hald, v jehož závěru najdeme i slovníček ostravských výrazů. Čtenář se tak dozví, co je to brenpartie ( název společnosti tuláků na struskových haldách, kteří pijí denaturovaný líh.), Truska ( tuláky užívaný název struskových hald v Hrabůvce, které prohlásili za svobodnou obec. Pobudové si tam volí ze svého středu struskový výbor a starostu ), hubičková (směs denaturovaného lihu a vody, obarvené malinovou šťávou. Tímto odporným nápojem se tuláci opíjejí a zdaleka páchnou.) či chachar (na Ostravsku zakořeněná nadávka, platící tulákům a opilcům. Ve zlém řečena je urážkou na cti, ponejvíce se ji však užívá ze žertu a zvyku.). Bez osvojení těchto pojmů by sledování osudů Ferdy Prokopa a členů brenpartie naráželo na nepřekonatelnou jazykovou bariéru.

Zdroj: www.divadloarena.cz