Trutnov vzpomíná na Waldemara Matušku

Odešel potulný pěvec se srdcem kovboje a duší indiána...
31. května 2009
Náš kmen projevuje hlubokou lítost nad odchodem největšího potulného barda české pop music Waldemara Matušky, jenž na trutnovském festivalovém území vystoupil v roce 2002. Naše podhorské ležení obchází smutek, vrány posmutněle krákají a slzy vycházejí i z kůry stromů. Vrcholky hor obestoupila temná mračna, jež jsou však prozářena nadějí a vírou, že Waldemar od Pána Boha jistě vyfasoval to nejhezčí banjo, které měl. Nám pozemšťanům však už bohužel nezahraje, ale jeho zvuky k nám budou jistě doléhat ještě mnoho desítek let.
Jsme rádi, že Waldemar před sedmi lety přijal naši nabídku a s indiánskou statečností k neobvyklému vystoupení přiletěl ze svého floridského „srubu“. Nejprve ze zákulisí s mírnými obavami vyhlížel na jaké pódium a před jakým publikem má vystoupit, abyste jej vzápětí grandiózním způsobem přivítali, jak se sluší na vzácného hosta, a odezpívali s ním většinu písniček. Svým vystoupením Waldemar strčil do kapsy mnohé rockové bardy, včetně slavných metalových Faith No More, kteří na festivalu vystoupili rovněž před několika lety. Koncert Waldemara Matušky patří k vrcholným okamžikům v historii festivalu, při němž se střídal zpěv s euforií, potleskem a jásotem, srovnatelný asi jen s obdobným vystoupením Evy Pilarové v roce 2006.
Děkujeme Waldemarovi i vám za tu skvělou spikleneckou atmosféru, kterou jste tehdy vytvořili. Bez vás by horská ozvěna neměla takovou sílu. Věřte, že Waldemar byl tehdy koncertem velmi dojat. Tak vřelé přijetí neočekával, natož že s ním bude na závěr několik tisícovek mladých bojovníků ve věku jeho vnuků zpívat „Sbohem lásko“. Taková energie se neztrácí. Po vystoupeni Waldemar Matuška s Olgou několikrát zopakovali, že nic takového ještě nezažili a byl to jejich nejsilnější koncertní zážitek v životě. Prý to byl nejlepší dárek k Waldemarovým sedmdesátinám.
Za dva roky se k nám dostala krátká nahrávka natočená spřízněným kameramanem s Waldemarovým pozdravem a projeveným přáním návštěvu zopakovat. Ve skrytu duše jsme doufali, že se nám to ještě jednou podaří. Běh věcí a Velký Manitou vše zařídil jinak.
Mrzí nás, že jsme již Waldemarovi nestačili doručit záznam s jeho vystoupením a do dneška leží připravený k odeslání. Bohužel jej už nepředáme a budiž nám to poučením. Jako malé zadostiučinění zde <https://www.festivaltrutnov.cz/2009/cs/play> alespoň střípek z tohoto koncertu vysíláme k vám i Waldemarovi jako pozdrav a věříme, že se po transcendentálních cestách dostane až k potulnému pěvci se srdcem kovboje a duší indiána.
Waldemare, děkujeme za všechno!
Tvůj duch bude nadále přebývat v našich srdcích a myslích.
Hariból! Nashledanou…
www.festivaltrutnov.cz